Tři veteráni

162 fanoušků

55.místo

Tři veteráni dostanou kouzelné dary od skřítků

Děj pohádky Tři veteráni

Tři vysloužilí vojáci - dělostřelec Pankrác, dragoun Bimbác a vojenský kuchař Servác se toulají bez peněž světem. Spí v přírodě a nemají kam hlavu složit. Jednoho večera, když spí se každému z nich zjeví jeden skřítek.

Od skřítků dostane každý kouzelný dar – harfičku, která vyrábí vojáky, sluhy …,  bezedný měšec s penězi a cylindr, který vykouzlí, nač si vzpomenete. Takto obdarovaní vojáci se vypraví do království, které je tak trochu podivné. Žije v něm král Pikola s dcerou Bosanou.

Tři veteráni se dostanou do království krále Pikola

Bimbác se do princezny zamiluje, ale princezně se nelíbí. Když ale zjistí, že má kouzelnou harfičku, hned obrátí. Bosana je sice krásná, ale pěkně zákeřná a postupně všechny vojáky o jejich kouzelné dary okrade. Co teď?

Veteránům znovu pomohou skřítci, kteří je přivedou ke stromu s ovocem. Po kousnutí do jablka naroste člověku veliký nos, když si ale kousne do hrušky, vše je spraveno. Veteráni se tak převléknout a podstrčí princezně jablka s tím, že kdo je sní, bude ještě krásnější než dosud. Bosana tedy snědla jablka a v tu chvíli ji začal růst nos.

Po kouzelném ovoci narostl princezně dlouhý nos

Byl stále delší a delší, až překonal hranice království a rostl dál a dál až kamsi do ciziny. Nešťastný král žádal pomoc a v tom se objevili tři mudrcové (převlečení  veteráni), kteří měli princeznu uzdravit. Jenomže to nejde, pokud je v domě něco kradeného. Postupně tak získají zpět své věci a odcházejí domů.

Na cestě domů se ale pohádají a své dary chtějí použít proti sobě. Když se schyluje ke střetu zablýskne se obloha a všechny vykouzlené věci zmizí a objeví se skřítci, kteří napomínají veterány, že své dary neužili k prospěchu a pobavení lidí, ale jen pro sebe, a proto jim dary vezmou. Tři veteráni jsou zase chudí, ale už ví, co je v životě důležité.

Převlečení za mudrce získali zpět své kouzelné věci

Když pak potkali na mostě děti, začali hrát a zpívat známou píseň: „Není nutno, není nutno, aby bylo….“