Sněhurka
Informace o pohádce
Typ: Filmové pohádky
Rok vzniku: 1973
Spisovatel: Karel Jaromír Erben
Herci: Ladislav Pešek Štěpánka Haničincová Magda Reifová Zora Jiráková
Režie: Josef Vondráček
Země původu: České
Tvůrce: Česká televize
27 fanouškůPohádku na motivy Karla Jaromíra Erbena natočila v roce 1973 režisér Josef Vondráček.
Děj pohádky Sněhurka
V domečku žila babička a dědeček, kteří neměli děti. Děti ale měli rádi, ale život jim vlastní nedopřál, a tak jim bylo v chaloupce smutno. Jednoho zimního dne dostal dědeček nápad. Aby se trochu rozveselili, postaví si sněhovou bábu. Tak se s babičkou oblékli a šli ven. Místo sněhové báby si ale ze sněhu uplácali malé miminko. A co se nestalo, sníh z děťátka opadal a babička držela v náručí opravdové miminko.
Byla to holčička a oba jí začali říkat Sněhurka. Sněhurka rostla jako z vody až z ní bylo krásné děvčátko. Dědeček s babičkou ji velice milovali a Sněhurka jejich lásku oplácela. Jen jediné babičku trápilo, že je dívka stále bílá jako sníh a žádný ruměnec na tváři nemá. Po dobu, kdy ve vesnici panovala ještě zima, byla Sněhurka plná radosti a života, ale jakmile začalo sněhu ubývat a o slovo se hlásilo jaro, začala Sněhurka chřadnout.
Babičku s dědečkem to velice trápilo a mysleli si, že ji alespoň rozveselí, když si půjde hrát Sněhurka s dětmi. Sněhurka tedy šla a s dětmi si hrála. Jenomže děti začaly skákat přes ohýnek a chtěly, aby také Sněhurka skočila. Ona ale nechtěla. Děti ji nakonec přesvědčily, a tak to Sněhurka zkusila. Jakmile byla těsně nad ohněm, stalo se něco nečekaného. Sněhurka byla v tu ránu pryč. Děti si jen všimly, jak k nebi stoupá bílý obláček a na místě, kde Sněhurka prvně stála, vykvetli první poslové jara – sněženky.
