Paní Zima

19 fanoušků

389.místo

Louise byla namyšlená a žádná práce jí nevoněla

Děj pohádky Paní Zima

Vdova tkalcová má dvě dcery Marii a Louisu. Obě sestry byly ale zcela jiné. Marie byla hodná a pracovitá, ale Louisa se zajímala jen o sebe. Každý den se jen válela a žádná práce jí nevoněla. Matka upřednostňovala Louisu, a tak všechna práce byla na Marii. K muzice Marie nemohla, protože musela příst. Jednoho dne, když Marie u studánky předla, píchla se a nitě se jí potřísnily krví. Chtěla si proto prst a umýt ve studni, ale příze jí spadla do vody.

Snažila se ji vytáhnout, ale sama do studny spadla. Když se Marie probudila ležela na louce. Všude byly nádherné květiny. Najednou slyšela hlásek, byla to housenka, která žádala Marii, aby jí mohla od kukly. Marie se o to pokusila, ale nešlo to. Housence to ale nevadilo. Najednou uviděla havrana, který měl její přívěsek. Havran mluvil a pověděl Marii, že jí ho vzal proto, aby si našel ženu. Havran se jmenoval Gustav a pověděl Marii, že je v zemi Paní Zimy. Marie šla dál a cestou narazila na pec. Z ní volaly chleby, které už byly hotové.

Marii vzala do služeb Paní Zima

Chtěly vytáhnout. Marie nelenila a chleby vytáhla. Šla dál, až došla k jabloni, která jí žádala o pomoc. Měla už tolik jablek, že ji tížily. Prosila proto dívku, aby s ní zatřásla a jablka tak popadala. Marie nelenila a i to udělala. Nakonec došla k domku Paní Zimy, která ji vzala do služby. Marie plnila každou práci svědomitě. V zimě natřásala peřiny, z nichž padal sníh tak, aby bylo všude dost sněhu a každá květinka byla uchráněna před mrazem.

Doma ale Marii všichni hledali. Nejvíc si stýskala matka, která zjistila, že Louisa nic neumí. Její druhá dcera jí stále odmlouvala a žádná práce jí nešla. Marie sice měla u Paní Zimy všeho dostatek, ale stýskalo se jí po domově a pejskovi. Paní Zima dobře věděla, že dívka musí odejít. Nechala ji proto projít bránou a vrátila jí její příze. Marie se objevila ve vesnici a celá zářila. Šaty měla jako ze zlata a dokonce i její příze byly zlaté.

Když Paní Zima natřepávala peřiny, na zemi sněžilo

Louisa jí záviděla. Středem pozornosti totiž už nebyla ona, ale její hodná a dobrá sestra. Louisa se proto rozhodla skočit do studny. I ona se dostala do kraje Paní Zimy. Mluvicí housenku ale odhodila, s havranem se nebavila, chleby z pece nevytáhla a nepomohla ani jabloni. Paní Zima ji přijala do svých služeb, ale dívka u žádné práce nevydržela a stále se jen povalovala. V zimě nebyl skoro žádný sníh a lidé proto museli ochránit rostliny před mrazem sami. Paní Zima nakonec dívku propustila a dala jí to, co si zasloužila.

Louisa přišla do vesnice a vypadala jako čarodějnice. Ušpiněná, vlasy rozcuchané. Ať se myla sebe víc, byla stále stejná, ať si vzala jakékoli šaty, vždy byly ušpiněné. Nikdo si dívky nevšiml. Louisa ale uslyšela hlas Paní Zimy, který říkal, že vždy se může začít znovu. Dívka tedy pomohla motýlovi, který uvízl na pavučině a její vlasy už nebyly tak rozcuchané. Pomohla pejskovi a už nebyla tak špinavá. Usmířila se s Marií a už se nechovala tak povýšeně nad ostatní. Díky tomu se Louise vrátila opět její podoba.