Pohádka Jack a obři: Jak se natáčelo ve formátu 3D!

Dnes si povíme něco o obrech ze země Gantuu! Tito ohavní tvorové byli kdysi vyhnáni ze Země, kterou volně pustošili,  protože byla zničena jediná cesta, která kdysi tyto dva světy spojovala. I přesto, že se to odehrálo před tisíci lety, obři jsou pořád rozzuření. Teď ale přichází jejich šance na vyrovnání starých účtů ...

Přestože počítačová grafika byla pro film Jack a obři klíčová, tvůrci nechtěli mít ve filmu jenom velké obry vytvořené počítačovou grafikou. Potřebovali, aby obři také byli osobnostmi s emocemi a myšlenkami, aby to byli skuteční hrdinové se vzájemnými vztahy a se vztahy s jejich lidskou kořistí. Proto do rolí obrů obsadili skutečné a vynikající herce!

Hlavní postavu mezi obry ztvárnil Bill Nighy, který představuje jejich faktického vůdce, dvouhlavého generála Fallona, který touží po pomstě úplně stejně jako po svém nejoblíbenějším jídle: lidském masu.

Herec také přispěl do filmu, pokud jde o zvláštní výslovnost obrů. Bylo režisérovým záměrem, aby se obři nejen od ostatních odlišovali fyzicky, ale aby také měli jednotnou odlišnou výslovnost jako důsledek toho, že se vyvíjeli nezávisle na ostatních. No a Billa Nighyho napadlo, že by mohli mít severoirský přízvuk!

Další náročná práce pro herce pak spočívala v tom, jak dosáhnout Fallonova ochraptělého hlasu. Režisér Bryan Singer vzpomíná: „Aby se tohle Billovi podařilo, tak se každé ráno před natáčením zavřel do svého auta a 20 minut v něm řval, až si úplně vyřval hlas. Na plac pak už přišel s chraplavým hlasem, typickým pro Fallona."

Dalším rozměrem Fallonovy krásy – pokud to tak můžeme nazvat – je jeho groteskní, miniaturní druhá hlava, která mu vyrůstá z ramene. Je plná názorů, vyjadřuje se naprosto nesrozumitelně, prská, plive a vrčí slova, která by byla nejhanebnějšími výhrůžkami a oplzlostmi, pokud by jim ovšem někdo rozuměl.

Bryan Singer si celkově představoval vzhled obrů poměrně pozemsky. „Povrch jejich kůže se na první pohled zdá být živá, ale při podrobnějším zkoumání si budete klást otázku, jestli to jsou vředy nebo hrubá kůže, vlasy nebo plevel? Žili v izolaci tisíce let a projevuje se na nich zub času a zanedbanost.“

Aby se jim podařilo věrohodně ztvárnit rozměry a chůzi bytostí vysokých před 7,5 metru, herci obsazení do rolí obrů trénovali s choreografem Peterem Elliottem, který si také ve filmu zahrál epizodní roli obra strážce.

Tvůrci filmu se snažili vyhnout klišé v podobě ztvárnění obrů jako nemotorných hromotluků z minulosti a chtěli z nich mít naopak rychlejší a energičtější protivníky, ale přitom si uvědomili, že jejich samotná výška a délka končetin si žádá úpravu jejich pohybů, a to ve všech aspektech počínaje snížením jejich těžiště až po způsob otáčení jejich masivní hlavy.

Tvůrci filmu experimentovali s různými výškovými rozdíly mezi obry a lidmi, než se definitivně rozhodli pro poměr čtyři ku jedné. Koordinace akce do plynulých celků probíhala s pomocí procesu Simul-Cam, který byl poprvé vyvinut pro film „Avatar“ Jamese Camerona.

Tento proces v podstatě umožňuje režisérovi promítat počítačově natočené scény do reálných kulis a lokací a vytvářet tak výsledné scény jako celky na počítačovém monitoru.

Režisér nejprve začal předběžným natáčením pohybů obrů, které pak zvětšil na cca 7,5 metrů a oživil v počítači. Od tohoto odrazového můstku se pak odpíchli lidští herci, na které se Singer díval a režíroval je z perspektivy obrů, se kterými se lidé setkávali.

Tento postup dal režisérovi dostatečnou volnost k tomu, aby se v jednotlivých sekvencích mohl pohybovat dopředu a dozadu v závislosti na tom, zda hlavním motivem scény byla akce lidí nebo obrů. Nakonec byly do jednotlivých scén zapracovány výrazy a pohyby obrů a virtuální prvky, kterých nešlo dosáhnout při skutečném natáčení.

Replikace záběrů filmové kamery s pomocí 34 kamer pro snímání pohybu ve stejné velikosti dalo režisérovi svobodu vybrat si jakýkoli úhel pohledu na probíhající akci, ať již seshora, zespodu, či z pozadí obrů v závislosti na posouvající se perspektivě každé scény.